ŽIVOTNÍ STYL ( referát )

ŽIVOTNÍ STYL

 

Říká se, že někdo má určitý životní styl, ale co vlastně znamená označení životní styl? Když v internetovém hledači zadáte heslo „životní styl“, tak se vám vyhledají stránky s obsahem : bydlení, cestování, hobby, zahrada, volný čas, sport… Je velmi těžké přesně definovat pojem životní styl, neboť je velmi široký. Přeci jen tu lze uvést encyklopedickou definici :

životní styl = vyhraněné typické formy chování lidí ve společnosti. Vzniká z životního způsobu člověka a představuje jeho formální a estetickou stránku

Škála myšlenkových proudů a životních stylů je velice pestrá. Lidé po celém světě vyznávají různé hodnoty a chtějí podle nich žít. Významnými myšlenkovými směry jsou vegetariánství, veganství či naturismus – nudismus, které se opírají o morálku, etiku a zdravý životní styl.

Vegetariánství = způsob stravy, při kterém je vyloučena konzumace jakýchkoliv částí těl zvířat a výrobků z nich (například želatina či živočišný tuk). Obvykle ale vegetariáni neodmítají jedení medu, mléka, případně i vajec tak jako to činí veganství, které odmítá pokrmy jakéhokoliv živočišného původu. Vegetariáni také často odmítají používání výrobků, kvůli kterým musí být zvířata zabita, mimo jiné kožené nebo kožešinové oblečení. Vitariánství = výživový směr založený na extrémním odmítání jiného jídla než syrového, a to nejčastěji pouze rostlinného původu, tedy zeleniny, ovoce a naklíčeného obilí.

Foster W.Vernon ve své knize New start s podtitulem „o zdravém životním stylu“ shrnuje podle mě většinu obecně známých zásad a pokynů ke zdravému způsobu života. Pár úryvků :

Tabák a alkohol jsou dvě nejčastější příčiny smrti Američanů. Třetím faktorem v našem výčtu je násilí. Nesprávná výživa je čtvrtou příčinou.

Sluneční světlo je síla, která živí naše tělo a dodává mu energii.

Správné dýchání a vstup kyslíku do našich červených krvinek není pouze předpokladem pro život, ale aktivizuje celou naši osobnost. Správným dýcháním k lepšímu zdraví.

Odpočinkem ke zdraví – Pro naše zdraví je stejně tak důležitý jako práce a aktivita vůbec.

Spát a být fit. Kouzlo pohybu. Bez vody není život – Krev je složen z 93% vodou. Voda léčí a uzdravuje.

Jedy, které máme rádi – tabák, alkoholické nápoje a nápoje obsahující kofein.

Jídlem za lepší život.Vitamíny a minerály

 

Mezi další vyznavače určitého životního stylu můžeme přiřadit i tisíce lidí po celém světě vyznávající Feng shuej. Např. v knize Feng-šuej ve vašem domě od Gill Haleové se dočteme mnoho zajímavého o tradičních principech filozofie feng-šuej. Základ učení feng-šuej tvoří filozofie tao, jak uspořádat život v souladu se sebou samými, s lidmi a se světem přírody. Jde o rovnováhu mezi pozitivními a negativními sílami, jin a jang. Cílem je vytvořit prostředí s klidně a volně proudícím čchi kvůli dosažení duševního a tělesného zdraví. Čchi = životní síla všech živých věcí, vlastnost životního prostředí, síla Slunce, Měsíce, řídící síla v lidských bytostech. Vše ve vesmíru vibruje, vše nás negativně či pozitivně ovlivňuje – Číňané rozlišují 5 prvků, které vznikají ze souhry energií jin a jang a které symbolizují různé projevy čchi, a mezi kterými by mělo být dosaženo rovnováhy. V současné době ale podle mého názoru se feng šuej v západních zemích projevuje především jako architektonický styl uspořádání domů a bytů. Pro představu pár zajímavých věcí z tohoto učení :

·         jsou-li v místnosti hrany, je naším cílem je zjemnit – rostlinami či látkami ; do rohů umístit květiny či nějaký pohyblivý předmět ( vodu, lávovou lampu )

·         zrcadla neumisťovat naproti sobě, proti posteli, proti dveřím, proti oknům, mít je složené ze spojů a tabulek X ale mít kolem zrcadel rámy, udržovat čistá, odrážet svůj celý obraz

·         elektrostres – neionizující záření z domácích spotřebičů může být škodlivé, hl. z televize a monitoru počítače ; neumísťovat elektrické předměty do ložnice

·         smysly : zrak – křišťál, barevné sklo ( v oknech ), lampy, svíčky, stojatá voda, okna, zrcadla ; sluch – zvonění, hudba, šustící listy, voda, hodiny ; hmat – rostliny, dřevěné věci, zvířata, látky, lidé, ovoce, hladké předměty ; chuť – mě povzbudí kyselé ; čich – čerstvý vzduch, oleje, rostliny, ovoce

·         chaos – vše, co nepoužíváme a nenosíme nebo co si schováváme pro případ, že se to bude jednou hodit, zděděné předměty a dárky, které si necháváme pouze z pocitu provinilosti. Máme-li se otevřít novým zážitkům, tyto předměty nepotřebujeme

Čínské přísloví : „Nejdříve štěstí, za druhé osud, za třetí feng-šuej, za čtvrté ctnosti, za páté vzdělání“.

 

Za další životní styly můžeme považovat také např. život v sektách

• Církev sjednocení ( odvrhnout své biologické rodiče, určení manžela/ky absolutní autoritou – hromadné svatby - míchání lidí různých národů )
• Svědkové jehovovi ( v ČR oficiálně uznaná sekta ) – učení hlásá, že v nejbližší době přijde Kristus a nastane armagedon = poslední válka mezi Kristem a Ďáblem, v níž zahynou všichni lidé kromě dobrých jehovistů ( odmítání vojenské služby, transfuze krve )
• Scientologická církev - filosoficko-náboženský systém založený na názorech amerického spisovatele L. R. Hubbarda. Pojem Scientologie se též používá ve významu Scientologická církev, což je největší existující organizační struktura, která tento systém praktikuje. Církev scientologů patří dnes k nejrozpornějším církvím resp. sektám a v mnoha zemích se diskutuje o jejím zákazu; v mnoha zemích se též diskutuje o uznání této církve jako církve. Deklarovaným cílem scientologie je „dosažení duchovního zdraví“ prostřednictvím „studia duchovní bytosti ve vztahu k sama sobě, universu a ostatnímu životu“. K tomu účelu nabízí Církev rozsáhlou soustavu kurzů; pokročilejší kurzy jsou velmi drahé. Přístup k nim je zpravidla možný až po absolvování tzv. „testu osobnosti“.
• Společnost pro uvědomování si Krišny ( Hare Krišna ) – odmítání konzumu, západu, chránění členů před společností formou nového a lepšího životního stylu v oddělené komunitě, s jídelníčkem bez masa, ryb a vajec. Od r. 2002 je na MK registrováno jako náboženská společnost.
• New age ( není považováno za sektu – léčitelé, ezoterici, čarodějové – Milan nekonečný ), směr vznikl v 70.letech v USA. Vyznavači hledají ducha nové doby, nové, vyšší vědomí, hledání východiska z krize tradičního náboženství, obavy z budoucnosti lidstva, materialismu, konzumu, globalizace. Čekání na „věk Vodnáře“, inspirace východním náboženstvím, ezoteriköu, parapsychologií, bioenergetikou, alternativní medicínou a psychologií.

 

Při řešení výzkumného projektu Deset let společenské transformace v České a Slovenské republice bylo v roce1999 provedeno rozsáhlé reprezentativní šetření společenské struktury a mobility. Celkem bylo vyšetřeno 4 744 osob ve věku 18-69 let. Výběr byl proveden metodou stratifikovaného náhodného výběru 8 tisíc adres odborem Českého statistického úřadu pro výběrová šetření. Jako opora výběru byl použit seznam adres bytů. V rámci tohoto výzkumu byl značný prostor věnován problematice životního stylu, zjišťování sociálního postavení, mobility, životní úrovně.

Životní styl představuje multidimenzionální sociologické téma, které svou pestrostí umožňuje způsoby jeho zkoumání a interpretace. Životní styl je velmi široký pojem, proto se tento výzkum zaměřil zejména na způsob využívání volného času, způsob nakládání s příjmy a typ spotřebního chování. Mezi nejvýznamnější determinanty určující utváření životního stylu, lze zařadit následující: práci, příjmy, vzdělání, životní úroveň, dále sociálně-ekonomické postavení, místo bydliště, sociální kontakty apod. Tyto oblasti se konkretizují do podoby způsobu trávení volného času a mimopracovních aktivit, vztahu k práci a poměru mezi časem věnovaným práci a časem věnovaným jiným činnostem, životní úrovně, vybavenosti domácnosti, spotřebního chování, sociálních kontaktů. Významné místo pak při utváření životního stylu náleží hodnotovým orientacím a uplatňování norem.

 

Ve výzkumu byly použity následující charakteristiky k zachycení životního stylu jednotlivce, s jejichž pomocí měl vyjádřit své životní orientace.

 

	určitě ano	spíše ano	spíše ne	určitě ne	celkem	aritmetický průměr
Zdravý životní styl	14,4	50,3	30,1	5,2	100,0	2,26
Život s rodinou	43,1	41,2	12,0	3,8	100,0	1,77
Nezávislý s širším okruhem známých	7,0	28,9	44,1	20,1	100,0	2,77
Ekologicky šetrný	11,0	50,6	33,0	5,4	100,0	2,33
Duchovní hodnoty a život	8,9	24,2	37,9	29,0	100,0	2,87
Tradičně venkovský	8,3	15,6	30,5	45,6	100,0	3,13
Zajištění nadstandardu	6,3	31,3	36,8	25,6	100,0	2,82
Práce i mimo pracovní dobu	12,4	25,7	30,5	31,4	100,0	2,81

Respondentům byla položena otázka "do jaké míry lze Váš celkový životní styl charakterizovat následujícími orientacemi?"

Jak vidíme v tabulce, k nejfrekventovanějšímu životnímu stylu patří život s rodinou a pro rodinu. Značná část dotázaných se také přiklonila ke zdravému životnímu stylu a k ekologicky šetrnému životnímu stylu. Naopak nejméně častým je životní styl orientovaný na venkovský způsob života.

 

Základní trendy jsou následující:

1) Zdravý životní styl – tento životní styl je založen na zdravé, racionální výživě, sportu, vycházkách, aktivním způsobu trávení volného času

Zdravý životní styl preferují zejména ženy (70 % žen). V souvislosti s věkem či počtem dětí nejsou výrazné rozdíly mezi mladými či starými, výraznější závislost se projevila na vzdělání, kde čím vyšší vzdělání, tím výraznější preference tento životní způsob má. Se základním vzděláním se ke zdravému životnímu stylu přihlásilo 61 % dotázaných, z vysokoškoláků to bylo o 10 % více.

 

2) Život s rodinou a pro rodinu – jde zde o zachycení orientace na hodnoty spojené s rodinou, trávení volného času s rodinou a v rodině apod.

Život s rodinou a pro rodinu – tento styl života významně ovlivňuje všechny sledované skupiny respondentů. Rodina je hodnota, jejíž význam je velmi vysoký a nezáleží příliš na tom, k jaké sociální skupině dotázaní patří. Častěji se hlásí k tomuto způsobu života ženy (89 %), mužů poté 79 %. Tento styl života je u 57 % svobodných, u ženatých či vdaných jde o 96 % dotázaných, u rozvedených o 79 % respondentů. Z hlediska věku podle očekávání nejméně nositelů tohoto životního stylu najdeme ve věkové skupině do 29 let, kde se k rodinnému životu hlásí 67 % dotázaných. U ostatních věkových skupin se počet příznivců pohybuje okolo 90 % dotázaných. Při pohledu na vzdělání lze říci, že čím nižší vzdělání, tím výraznější příklon k rodinnému životu, i když i u vysokoškolsky vzdělaných respondentů je orientace na rodinu velmi silná – 75 % vysokoškoláků se přiklonilo k tomuto životnímu stylu (oproti 91 % lidí se základním vzděláním).

 

3) Nezávislý život s širším okruhem známých – jeho nositeli jsou ti, u kterých dominují přátelé a kamarádi, návštěvy zábav, diskoték, restaurací, kaváren apod.

Nezávislý život s širším okruhem přátel a známých (společenský život) – mezi hlavní příznivce tohoto životního stylu se řadí mladí lidé do 29 let (57 % z nich se přiklonilo ke společenskému životu) a lidé svobodní (63 %). Rozdíly mezi muži a ženami v tomto případě nebyly příliš výrazné (40 % mužů, u žen šlo o 32 %). Obdobně se velké rozdíly neprojevily ani mezi vzdělanostními skupinami – nejméně často tuto variantu životního stylu volili vyučení (33 %), nejčastěji vysokoškoláci (43 %).

 

4) Ekologicky šetrný životní styl – zde jde o podchycení orientace na životní prostředí, užívání ekologicky šetrných výrobků, omezování spotřeby z důvodu ochrany životního prostředí apod.

Ekologicky šetrný životní styl – u tohoto životního stylu jsou rozdíly v jednotlivých skupinách velmi malé. K životu orientovanému na ekologii hlásí častěji lidé starší (nad 60 let – 70 % příznivců) než lidé mladí (do 29 let – 57 %), dále lidé s vysokoškolským vzděláním (68 % kladných odpovědí) oproti vyučeným (59 %). Častěji jde také o ženy, kdy 66 % žen se hlásí k tomuto životnímu stylu, což je o 9 procentních bodů více než mužů a častěji jsou na ekologii orientováni lidé žijící v manželství než svobodní.

 

5) Duchovní hodnoty a duchovní život – tento životní styl vychází z předpokladu, že někteří lidé dávají svému životu duchovní rozměr, ať již náboženský či filozofický. Jde o takovou životní orientaci, kde na prvním místě je uspokojení duchovních potřeb před materiálními.

Duchovní hodnoty a duchovní život – tento životní styl patří spolu s tradičně venkovským životním stylem k nejméně preferovaným. K jeho nositelům se řadí zejména lidé starší 60 let (50 %), vysokoškoláci (53 %) a lidé, kterým zemřel jejich životní partner (54 %).

 

6) Tradičně venkovský životní styl – nositelé tohoto životního stylu pečují o domácí hospodářství, tráví svůj volný čas prací na zahradě či jiné zemědělské činnosti.

Tradičně venkovský životní styl (domácí hospodářství) – patří k nejméně frekventovaným. To je dáno i skladbou obyvatelstva, kdy v České republice převažuje městský typ osídlení nad venkovským – 70 % obyvatelstva žije ve městech. Z hlediska věku je zřejmé, že venkovský způsob života preferují lidé starší, v důchodovém věku – 33 % respondentů starších 60, z mladých lidí do 29 let tak učinilo pouze 15 %. Čím vyšší vzdělání, tím je tento styl života více odmítán, ze skupiny se základním vzděláním se na venkovský styl života orientuje 38 % dotázaných, z vysokoškoláků je to 13 %.

 

7) Zajištění a udržení nadstandardu – příznivci této varianty se zaměřují na zajištění hmotné stránky života, usilují o dobrou vybavenost domácnosti, získaní výhod, které plynou z dobrých materiálních podmínek.

Zajištění a udržení životního nadstandardu – také tento životní styl patří spíše k těm méně frekventovaným. Relativně nejčastěji se k němu hlásí vysokoškoláci, kde souhlasilo 47 % (opět zde platí přímá úměrnost, kdy čím vyšší vzdělání, tím častější souhlas, kdy ze skupiny se základním vzděláním vyjádřilo souhlas pouze 19 % dotázaných). Častěji se na zajištění nadstandardu orientují muži – 42 %, což je o 9 procentních bodů více než u žen. Z hlediska věku se na něj nejméně orientují lidé v důchodovém věku (pouze 21 % dotázaných nad 60 let ). Naopak nejvíce s tímto označením souhlasili mladí lidé do 29 let (44 %) a lidé z věkové skupiny 40-49 let (43 % dotázaných).

 

8) Pracovní vytížení i mimo běžnou pracovní dobu – u tohoto životního stylu jde jak o podchycení "workoholiků" , tak o ty, pro které je práce jejich koníčkem či o ty, kteří jsou z různých důvodů nuceni věnovat svému zaměstnání či profesi značnou část svého času.

Pracovní vytížení i mimo běžnou pracovní dobu – mezi ty, pro které je charakteristické vysoké pracovní nasazení patří zejména vysokoškoláci – 53 % z nich pracuje i mimo běžnou pracovní dobu. Jsou často nuceni své práci věnovat svůj volný čas a častěji než u jiných vzdělanostních skupin je jejich zaměstnání i jejich zálibou. Dalším, kdo je pracovně velmi vytížen, jsou lidé středního věku – mezi 30-49 lety, kdy 48 % z nich pracuje i mimo pracovní dobu.

 

Jednotlivé sociální skupiny a životní styly, ke kterým se hlásí :

Studenti

Jak dopadli ve výzkumu studenti? Patří sem studenti vysokých a středních škol včetně učňů. Celkově jich bylo ve výzkumu dotázáno 250, což je 6 % respondentů.

Studující jsou jedinou ze sledovaných sociálních skupin, kde na prvním místě není rodinný život. To plyne z podstaty této skupiny, kde většina jejích příslušníků nemá rodinné závazky a často také ani nežijí se svými rodiči. Další odlišností je, že nezávislý život s širokým okruhem známých je zde na předním místě a přiklání se k němu 66 % dotázaných z této skupiny. Opět to souvisí s charakterem skupiny, kdy jde především o mladé lidi, kteří vyhledávají sociální kontakty mezi svými vrstevníky a soužití s nimi je pro ně velmi důležité. Dosti vysoký počet se pak orientuje i na duchovní život a vyznává duchovní hodnoty. Naopak zcela opomíjen je venkovský styl života, kdy má tato situace své reálné opodstatnění – většina školských zařízení je ve městech a ti, co je navštěvují, nemají fakticky ani možnost se venkovskému životu příliš přiblížit.

 

K životnímu stylu byly ve výzkumu přiřazeny i sociální kontakty, kterými dotazovaní disponují. Jak často se schází ve svém volném čase s přáteli či s příbuznými a jaké sociální postavení má většina jejich přátel, také se výzkum zajímal o náboženské otázky.

 

	s příbuznými	se sousedy	se spolupracovníky	s přáteli a známými
Denně, téměř denně	9,7	8,8	13,1	8,2
Aspoň 1x týdně	21,3	17,5	9,1	26,0
Několikrát měsíčně	40,7	23,3	16,9	40,3
Několikrát za rok	26,5	20,2	30,2	22,2
Vůbec ne	1,8	30,4	30,7	3,3
Celkem	100,0	100,0	100,0	100,0

 

Pokud jde o náboženské vyznání, pak 61 % respondentů uvedlo, že je bez jakéhokoliv vyznání. 33 % se přihlásilo k římskokatolické církvi, 2 % k evangelické, po 1 % pak k církvi československé husitské a k českobratrské církvi. Méně než jedno procento uvedlo, že náleží k pravoslavné a k židovské církvi.

Pokud jde o účast na náboženských obřadech, pak více než polovina dotázaných (56 %) je nenavštěvuje vůbec, 22 % pouze výjimečně. Naopak 8 % respondentů se jich účastní denně či alespoň jednou týdně.

 

Nejčastěji se respondenti scházejí se svými příbuznými a přáteli, čemuž odpovídá vítězný styl „život s rodinou“. Pokud se podíváme na rozložení četností sociálních kontaktů v závislosti na sociálním postavení, pak s příbuznými se nejčastěji scházejí ženy v domácnosti, dále nezaměstnaní a důchodci. Jak je zřejmé, jde o skupiny ekonomicky neaktivní, kteří zřejmě mohou tyto kontakty vyhledávat častěji než skupiny ekonomicky aktivní.

 

S přáteli a známými se nejčastěji scházejí studenti (74 % se s nimi vidí denně či alespoň jednou týdně), což je vzhledem k jejich životnímu stylu pochopitelné. Připomeňme si, že studenti jsou jedinou sociální skupinou, která výrazněji preferuje životní styl orientovaný na širší okruh přátel a známých, žijí zejména společenským životem. Ostatní sociální skupiny nemají tak časté kontakty se známými – po studujících následují nezaměstnaní, avšak s dosti velkým odstupem (37 %). Další skupinou jsou pak ženy v domácnosti, kdy takto časté kontakty má 27 %.

 

Obdobné složení pak je i pokud jde o kontakty se sousedy. I zde patří do skupiny s nejčastějšími kontakty ženy v domácnosti, nezaměstnaní a důchodci.

 

Nejvíce kontaktů se spolupracovníky uvedli totiž studující (43 % se vídá se spolupracovníky denně nebo jednou týdně). Předpokládáme tedy – vzhledem k tomu, že jde ve své většině o skupinu ekonomicky neaktivní, že za své spolupracovníky zde považují svoje spolužáky. Druhou skupinou s častými kontakty se spolupracovníky jsou samostatně činní (32 %) a zaměstnanci (26 %).

 

 

Za zajímavou informaci můžeme považovat zjištění, že téměř 80 % dotázaných uvedlo, že jejich přátelé a známí mají stejné sociální postavení jako oni sami. Můžeme zde vyslovit hypotézu o uzavřenosti či omezenosti sociálních kontaktů a současně předpokládat, že sociální postavení jednotlivce výrazně ovlivňuje skladbu jeho přátel a známých.

Nejvíce známých se stejným sociálním postavením mají totiž studenti (87 %) a důchodci (82 %). U těchto skupin je volba přátel výrazně determinována věkem (většina mladých lidí, kteří studují, se stýkají opět s mladými lidmi, kteří jsou ve stejném věku, a podobně přátelé lidí v důchodovém věku jsou sami často příslušníky této věkové skupiny).

Vysoké zastoupení přátel se shodným sociálním postavením dále uvedli zaměstnanci (81 %) a podnikatelé (74 %). Zde se tento stav odvíjí od jejich ekonomické aktivity, kdy zřejmě pracovní prostředí je i prostředím pro navazování přátelských vztahů.

Naopak nejméně přátel se stejným sociálním postavením mají nezaměstnaní (60 %) a ženy v domácnosti či na mateřské dovolené (66 %). Svou roli zde hrají sociální kontakty, které dotázaní navázali ještě před tím, než se stali nezaměstnanými či případně ženy odešly na mateřskou dovolenou či zůstaly trvale v domácnosti ; tyto skupiny rovněž nejsou omezeny na setkávání se s jednou sociální skupinou.

 

Výsledky z výzkumu 10 let společenské transformace v České a Slovenské republice ukázaly, že společnost jako celek je orientována na tradiční hodnoty, a to zejména na rodinu a rodinný život. Rodina je spojujícím článkem takřka ve všech skupinách obyvatelstva. Současně můžeme konstatovat, že variabilita životních stylů je značná. Odlišnosti, které se mezi nimi projevují, mají původ v různých vstupních faktorech – ať již vycházejí z věku, pohlaví, vzdělání či sociálního postavení.

Získané výsledky dále poukázaly na určitou uzavřenost sociálních skupin, kdy většina obyvatelstva se stýká s lidmi ze stejného sociálního prostředí. Prostupnost mezi jednotlivými vrstvami společnosti je nízká a sociální kontakty jsou výrazně pod vlivem sociálního postavení.